xl avatar

9. 11. 2022 v 19 h

Janáčkovo divadlo, NdB

Autor: Leoš Janáček

Dirigent: Jaroslav Kyzlink

Režie: Calixto Bieito

Lektorský úvod je v 18:15 ve foyer Janáčkova divadla

Opera Národního divadla a Státní opera

Sbor a Orchestr Národního divadla Praha

Představení trvá 100 minut a je bez pauzy.

Koupit vstupenky

1. jednání
Mladý učitel Kudrjáš obdivuje výhled do širé krajiny a řeku Volhu. Poklidné odpoledne naruší hněvivý výstup kupce Dikoje se synovcem Borisem. Kudrjáš se diví, proč Boris stále snáší strýcovu hrubost. Boris přiznává, že je v Kalinově nešťasten, nemá ale jiné volby. Pokud chce pro sebe a svou sestru získat dědictví po babičce, musí podle poslední vůle žít se strýcem a snášet všechna příkoří až do své a sestřiny plnoletosti. Jeho neštěstí ještě zvětšuje beznadějná láska do vdané ženy – Katěriny Kabanové. Ani Káťa není v manželství šťastná. Vyrostla v láskyplné rodině a teď má muže slabocha a pijana a despotickou tchýni, která rodině nemilosrdně vládne a Káťu nenávidí, protože žárlí na Tichonovu lásku k ní. Nyní nařizuje synovi, aby ještě dnes odjel na trh do Kazaně, a vyčítá mu nedostatek synovské lásky a poslušnosti.

Podvečer v domě Kabanových. Káťa a Varvara vyšívají a Káťa vzpomíná na šťastné dny svého mládí. Káťa se přiznává, že se tajně zamilovala, a lehkomyslná Varvara se nabízí jako prostředník. Tichon se přichází rozloučit se ženou. Káťa ho zapřísahá, aby ji vzal s sebou nebo ji alespoň zavázal přísahou. Tichon nechápe a odmítá. Kabanicha dohlíží na jejich loučení a na její rozkaz Tichon ponižuje Káťu nedůstojným napomínáním.

2. jednání
Kabanicha vyčítá Káti, že nedává dost najevo smutek nad odjezdem Tichona. Varvara přináší klíč od zahradní branky, který vzala Kabaniše, aby mohla na schůzky s Kudrjášem. Káťa se brání, nakonec klíč přijme. Ke Kabaniše přichází podnapilý Dikoj a žadoní o její přízeň.

Ve strži za zahradou Kabanových se schází Varvara s Kudrjášem. Na Varvařino pozvání přichází i Boris. Káťa se pokouší přemoci touhu po Borisovi, ale nakonec mu padá do náruče.

3. jednání
Nad městečkem se strhla prudká bouře. Lidé hledají úkryt v polozbořeném, vyhořelém klášteře. Kudrjáš využije příležitosti a pokusí se získat Dikoje pro svůj nápad zavést ve městě hromosvody. Pro Dikoje je však bouře znamením božího hněvu a Kudrjášův výklad odbývá nadávkami. Varvara vyhledá Borise. Vypráví mu, že od té doby, co se Tichon vrátil domů, si Káťa počíná jako smyslů zbavená. Kabanovi také hledají úkryt ve zřícenině. Káťa vyděšená bouří se přede všemi přiznává ke své nevěře s Borisem. Kabanicha triumfuje. Tichon chce Kátě odpustit, ta však prchá.

Inscenační tým:

Dirigent: Jaroslav Kyzlink

Režie: Calixto Bieito

Scéna: Aída Leonor Guardia

Světelný design: Michael Bauer

Kostýmy: Eva Butzkies

Sbormistr: Jan Bubák

Dramaturgie: Beno Blachut ml.

 

Obsazení:

Kateřina / Káťa: Alžběta Poláčková

Boris: Magnus Vigilius

Dikoj: Jiří Sulženko

Kabanicha: Eva Urbanová

Tichon: Jaroslav Březina

Varvara: Alena Kropáčková

Kudrjaš: Martin Šrejma

Kuligin: Jiří Hájek

Glaša: Kateřina Jalovcová

Fekluša: Jana Horáková Levicová

Tvorba španělského režiséra Calixta Bieita nenechá diváky v žádném případě chladnými. Tábor jeho fanoušků je stejně velký jako tábor odpůrců, ale ať už jeho inscenace budí jakékoliv ohlasy, jeho výklad vždy nabízí zajímavý pohled z ledaskdy nečekaných úhlů. Z Janáčkových oper má na svém kontě zatím dvě inscenace – Její pastorkyňu a Janáčkovu poslední operu Z mrtvého domu, kterou na festivalu v roce 2016 představil norimberský operní soubor. Tentokrát Calixto Bieito festivalovým divákům nabídne spolu se souborem opery pražského Národního divadla svůj osobitý pohled na jedno z nejintimnějších Janáčkových operních děl – Káťu Kabanovou.

V Janáčkově tvůrčím životě nebylo nic tradičního, proto nepřekvapí, že myšlenkami na první ze svých čtyř vrcholných operních děl se začal zabývat až ve zralém věku blížících se pětašedesátin. Okolnosti tomu byly více než příznivé. Díky pražskému a vídeňskému provedení Její pastorkyně se mu konečně dostalo zaslouženého uznání nejen doma, ale i na mezinárodní scéně. A do jeho života vstoupila nová žena – při letním pobytu v Luhačovicích roku 1917 potkal Kamilu Stösslovou, sličnou dámu, která se stala až do jeho smrti zdrojem neutuchající inspirace. Hledání námětu na novou operu jej tentokrát zavedlo k ruské literatuře a není překvapivé, že jej zaujal právě příběh Káti Kabanové, hrdinky hry Bouře Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Vrátil se tak k velkým ženským postavám a jejich tragickým osudům, které tak mistrně ztvárnil již v Její pastorkyni a Osudu. Po neblahých zkušenostech s libretisty při vzniku Výletů páně Broučkových se rozhodl si libreto připravit z českého překladu hry sám, což se mu osvědčilo u Její pastorkyně. Rozsáhlou hru z velké části se zabývající politikou a morálním úpadkem ruské společnosti poloviny 19. století výrazně pokrátil a zredukoval počet postav. Ústředním bodem se stala nešťastně provdaná Káťa utíkající do světa fantazie, kterou pokrytectví a tlak společnosti dožene až k tragickému konci. Díky tomu Janáček vytvořil velmi intimní drama stavějící do drsného protikladu dva světy – snový svět Káti a obhroublý a tvrdý svět Kabanichy a slabošského Tichona, do nějž jen místy probleskne nezadržitelný optimismus a veselí mladičké Varvary. 

Po pražských peripetiích s provedením Výletů páně Broučkových se Janáček rozhodl zadat premiéru brněnskému Národnímu divadlu. Káťa Kabanová zde poprvé zazněla 23. listopadu 1921 v divadle Na hradbách (dnešní Mahenovo divadlo) a sklidila mimořádný úspěch, aby o rok později následovalo uvedení v Praze a v zahraničí. Ke své opeře se ještě o několik let později vrátil ze zcela praktických důvodů – aby mohly jednotlivé obrazy v 1. a 2. jednání na sebe plynule navázat, bylo třeba hudby na přestavbu. Ta zazněla poprvé při provedení v roce 1928. Shodou okolností bylo představení Káti Kabanové posledním dílem, které skladatel viděl na jevišti před svou nečekanou smrtí v srpnu 1928.   

Patricie Částková

Vybíráme z programu festivalu: